O Otesánkovi

Kousíček od lesa stál malý domeček
žila v něm babička a taky dědeček
byli už staří a dětí neměli
snad proto, že v domku nebylo postelí
žili si slušně o dvojí penzi
bába však furt měla pitomý hemzy

Kam jen jsem zamlada své oči dala
že jsem si takové nemehlo vzala
Kdybys byl jako chlap jen trochu solidní
tak už jsem desetkrát mohla být gravidní
že nemáme děti, beztak je tvá vina
vzpomeň si, jak v lese spad ti strom do klína

Strom za to nemůže, nemáme dědice
jen proto, žes taková slepice
Aby ti za tu lež upadly panty
to máš z tý svý koncepce anti
pořád jsi chtěla mít svůj klid a pohodu
teď to chceš dohonit pět let po přechodu?

A tak se staroušci celé dny přeli
až jednou křik utich, jako když střelí
To bába pěstí ťukla si na čelo
až se jí v žaludku srazilo kyselo

Ha, už to mám, vím jak mít syna
jenom když nebude tvá ruka líná
popadni sekeru, dláto a pilu
pak padej do lesa a měj se k dílu
tam skácej strom, statný a ztepilý
zpracuj ho dlátem - a syn je za chvíli

Uposlech dědeček bábiána příkazu
a lehce přioděn vyrazil do mrazu
navečer pak přived divného kloučka
s tělíčkem golemka a s hlavou Součka
Než se kdo nadál, kluk seděl za stolem
a slupnul kucmoch i s novým kastrólem
Když skončil i ubrus v tom tělě neladném
tak bába zrudnula jak záře nad Kladnem

Tohleto vytesat - co tě to napadlo?
koukni se na něj - dyť žere jak Zapadlo!

Když dítku zmizela v hrtánku žehlička
babičku sklátila mozková mrtvička
Dojatý dědeček oči jí zatlačil
a potom rychle zpět ke stolu přitlačil

No, to je věc. Až jeden žasne
co všechno dokáže to dítko krásné
Člověk by netušil, že kousek polena
zajistí v domku klid na stará kolena